Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Sušení ovoce

Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
Uschování hroznů přes zimu	Sušení ovoce	Uschování zavařeniny

Údaje o textu
Titulek:	Sušení ovoce
Autor:	Hana Dumková
Zdroj:	Dumková, Hanna, Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni Národní knihovna České republiky
Vydáno:	V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 263-265
Licence:	PD old 70

Nemožno-li ovoce čerstvé odprodati výhodně, aneb má-li se pro potřebu domácí trvale uchrániti, tu mnohé druhy, zvláště podřízenějších odrůd se suší, jmenovitě jablka, hrušky, švestky a třešně.

Ovoce sušené déle vydrží a hodí se i k dalšímu zasílání mnohem lépe, nežli ovoce čerstvé; u nás velmi mnoho ovoce se suší a takto i prodává.

Ovoce peckovité a jaderkovité za velkých paren letních může se na slunci osoušeti, aneb jaderkovité na tenké kousky rozkrájené se suší a v mnohých krajinách pod jménem „křížaly“ známo je.

Rozšířenější ale jest sušení v peci po vypečení chleba, neb v troubě v malé domácnosti, jakož i v sušírnách buď stálých aneb přenosných, při větších zahradách ovocných, v kterých nejlépe sušeného ovoce se docílí.

Čím chutnější a lepší má sušené ovoce býti, tím větší pozornosti potřeba věnovati při výběru jeho.

K sušení má se bráti jen úplně vyzrálé, dobré ovoce, při sušení samém smí se jen jednoduše na lístky ukládati, nikdy ale kolikráte na sebe.

Jakmile ovoce usušeno jest, musí bezodkladně ze sušárny se vybírati, aby se nepopálilo.

Usušené ovoce musí se na vzduchu po delší čas ležeti nechati, až by úplně schladlo.

Při sušení v sušárnách nechť se přihlíží k tomu, by se mnoho nespálilo, aby teplo stejně rozděleno bylo, jakož i by páry při sušení se vyvinující volně odcházeti mohly.

Lístky, na kterých ovoce se suší, bývají buď drátěné, aneb z proutí.

Při lepších druzích a má-li jaderkovité ovoce zvláště pěkně usušeno býti, olupuje se před nandáním do sušírny, což se buď ručně aneb pomocí zvláštních přístrojů stává; menší ovoce se celé suší, velké pak na ploské tenké aneb čtyřhranné kusy krájí.

V dobře zařízených sušárnách, zvláště z jedné zahrady do druhé k přenášení se hodících Lucasových — možno na 70 až 80° R. oddíl vyhřáti a ovoce takřka ve vlastní jeho páře udusiti, načež vyvinuté vlhké páry mohou se pozvolna vypustiti a sušení s 45 až 50° R. dále prováděti, čímž se práce velmi zrychlí.

Švestky, třešně, višně a podobné druhy mají se hned jak sčesány byly tence rozestříti, aby se nezapařily, poškozené se musí z nich vybrati.

Při sušení tohoto ovoce musí se z počátku pozvolna zatápěti, později pak vždy více a více se zahřívá, ovoce se obrací a přebírá. Třešně a višně před svým sušením v sušárně — osouší se na slunci, a ostávají buď s peckami aneb pecky z nich se před sušením i vybírají.

Někde dávají do sušeného ovoce místo pecek i mandle.